Egyptské chrámy - 1) Abú Simbel
CHRÁMY
Již na konci pravěku se stavěly chrámy - příbytky bohů jenž sídlili ve svatyni. Chrám neboli "božský palác" byl koncipovám především podle přesně danných náboženských tezí.
Předně, byl orientován východo-západním směrem zpravidla kolmo k Nilu. Jeho pylony- jenž symbolizovaly obzor země, byli umístěné tak, aby slunce vycházelo nad jejich středem. Odvracely zlo, proto je dekorovaly scény s panovníkem vítězícím nad nepřáteli. Za branou je umístěno nádvoří zalité životodárným sluncem. Tato část byla určena také pro širokou veřejnost. Dále vedla rampa do hypostylového sálu, osvětlený jen z části malými průzory v horních okrajích stěn. Tento sál symbolizoval močál s dávnými stromy (zastoupené zde sloupy) podél hory zrození. V zadní části sálu, je umístěno nejtajnější místo, svatyně se sochou Boha. Zde se odehrávaly obřady. Každého dne z rána - před východem slunce, bylo bohu rozsvícena pochodeň (svítili mu takto na jeho cestu). Sochu boha znovu potřeli posvátnými oleji a oblékli ho do nového roucha. S bohem mohl rozmlouvat jen Faraon (jako jediný bůh na zemi), nebo jím pověřená osoba - velekněz.
Základní typy chrámů:
Velký chrám
eg. název chrámu Vesermaatre (mocná je kosmická harmonie boha Re)
Tento chrám leží na západním břehu Nilu poblíž hranice mezi Egyptem a Súdánem. Velký chrám objevil roku 1813 J.L. Buckhardt. Chrám si nechal postavit Ramesse II a nechal jej zasvětit Amenreovi a Reharachtejovi, a vedlejší kult zde měl i Ptah a sám zbožštělý Ramesse II. Chrám je orientován přesně na východ a byl postave tak, aby dvakrát do roka, o jarní a podzimní rovnodennosti, ozářilo vycházející slunce sochy božstev vytesané na západní stěně nejzažší, 65 m hluboko ve skalním masívu ležící kaple. Jen jedna socha nebyla nikdy osvětlena a to socha boha Ptaha - tajemství chráněné bohem řemeslníků nebyla nikdy odhalena.
Chrám má průčelí, vytesané do skály, výšky asi 30m a šířky 35m; čtyři 20 m vysoké kolosy sedícího panovníka R II. Mezi nohama stojí sochy dalších členů královské rodiny. Horní okraj zdobí 23 soch paviánů, jenž zdraví slunce při jeho východu. Za vchodem do chrámu následuje velká síň s osmi pilíři s tzv. usírovskými sochami panovníka (strop je ve výšce 10m). Z této síně se vchází do čtyř postranních komor bohů. Dále za velkou je menší síň se čtyřmi pilíři tzv příčná, a nakonec kaple se sochami 4 bohů. V bočních komorách je reliéfní výzdoba, u které převažuje návoženský ráz. Vynikající jsou zde též scény s válek v Sýrii, Libyi a Nubii.
Na sever od pláně před velkým chrámem byl v roce 1909 odhalen dvůr, na kterém byla postavena zváštní stavba, sluneční svatyně. V interiéru kaple byl umístěn skarabeus, obraz vycházejícího slunce a opice, symbol měsíce. Uprostřed nádvoří stál oltář nesoucí čtyři stojící opice se dvěma obelisky po stranách.