"Evrpský" dalekohled upře už brzy svůj pohled do chladného vesmíru
„Evropský“ dalekohled upře už brzy svůj pohled do chladného vesmíru

Zrcadlo je to fascinující, velkolepé a má tři a půl metru v průměru. Brzy se stane největším zrcadlem dalekohledu ve vesmíru. Překoná i zrcadlo dalekohledu Hubbleova.
Velký astronom 18. století William Herschel by užasl, že toto „stříbrné oko“, zírající do vesmíru, ponese jeho jméno.
Evropská vesmírná agentura (ESA) si této nové observatoře velmi považuje. Její odborníci totiž na tomto odvážném projektu pracovali více než 20 let.
"Zrcadlo je excelentní kus hardwaru," rozplývá se Thomas Passvogel, který má projekt Herschelovy vesmírné observatoře na starosti. "Je to keramické zrcadlo, největší kus, který byl kdy vytvořen z karbidu křemíku. Je velmi tvrdé, ale mnohem lehčí než sklo a jeho provedení je prostě vynikající," dodává.
V minulém týdnu byla právě dokončená Herschelova observatoř dopravena letecky na „evropský“ kosmodrom Kourou v Jižní Americe. Odtamtud ji raketa Ariane vynese na oběžnou dráhu.
Až bude zaparkována do vhodné pozice, milion a půl kilometrů od Země, otevře se vědcům, jak očekávají, naprosto fascinující pohled na vesmír.
"Velmi jednoduše, díky obrázkům z Herschelova dalekohledu porozumíme lépe tomu, jak se hvězdy a galaxie formují a vyvíjejí," řekl zpravodajskému serveru BBC News Goran Pilbratt, vědec pracující na projektu Herschelovy laboratoře.
Dalekohled bude sledovat vesmír mimo oblast viditelného záření
Na rozdíl od Hubbleova dalekohledu, který vidí vesmír stejně jako naše oči, se bude Herschelův dalekohled dívat do hlubin kosmu na delších vlnových délkách, v oblasti infrazáření a v submilimetrovém pásmu.To Herschelovu dalekohledu dovolí vidět skrz vesmírný prach, který vadí Hubbleovu dalekohledu, a dívat se na opravdu chladná místa a objekty ve vesmíru – od mraků, z nichž se rodí nové hvězdy, až k ledovým kometám nacházejícím se daleko v naší sluneční soustavě.
Některé z těchto cílů pozorování jsou extrémně chladné (mezi 5 a 50 K čili mezi -268 až – 223 stupni Celsia) a pro to, aby je dalekohled zaregistroval, musí být sám ještě chladnější.
Proto používá kryostat. Ten je spojen s obrovskými "termoskami" naplněnými více než dvěma tisíci litry kapalného helia, díky nimž systém uvede vědecké nástroje Herschelovy observatoře do nejhlubšího mrazu.
Dalšími nástroji Herschelovy observatoře jsou přístroj pro pozorování v oblasti infrazáření HIFI a kamera a spektrometr PACS. S celým balíkem nástrojů může observatoř vyšetřovat širokou škálu vlnových délek (55 - 672 mikronů).
Cíle zájmu vědců budou daleko i blízko
V naší sluneční soustavě bude Herschelův dalekohled studovat kusy ledu, prach a kamenné úlomky, které obíhají naše Slunce za Neptunem. Povaha těchto "primitivních" objektů je důležitá pro představu, jak naše sluneční soustava v minulosti vznikla.Mimo naši sluneční soustavu dovolí Herschelova laboratoř dívat se skrz mraky plynu a prachu, které dnes umožňují vznik hvězd v naší galaxii. Studium těchto embryonálních stavů tak vlastně umožní astronomům nahlédnout i do počátků naší sluneční soustavy před 4,5 miliardami let.
Dalším klíčovým cílem pozorování Herschelovým dalekohledem budou galaxie, které „prospívaly“, když byl vesmír přibližně v polovině až pětině svého nynějšího věku. To je doba v historii kosmu, která je považována za nejplodnější z hlediska formování nových hvězd.
Profesor Matt Griffin, který se na projektu observatoře podílí, říká: "Úkolem mise není studium zralých hvězd nebo galaxií, ale studium procesů, které k jejich vzniku vedly. Víme o nich velmi málo a potřebujeme jim porozumět, abychom si mohli dát dohromady obraz toho, jak se vesmír, v němž dnes žijeme, vytvářel od prvních chvil po Velkém třesku."
http://digiweb.ihned.cz/c1-34066520-evropsky-dalekohled-upre-uz-brzy-svuj-pohled-do-chladneho-vesmiru