www.sladkalu.estranky.cz

                           Léčivé drogy

Látky jako psilocybin, extáze, LSD či peyotl by měly v budoucnu léčit úzkostné stavy vyvolané například poslední fází rakoviny, závislosti na alkoholu a drogách, ale i posttraumatické stresy a obsedantně-kompulzivní poruchy. Psychedelické látky ovlivňují lidskou psychiku a způsobují kvalitativní změny vědomí. Zintenzivňují vjemy a někdy vyvolávají halucinace. Proto se jim dříve říkalo halucinogeny.

Pohled do minulosti
V šedesátých letech minulého století bylo napsáno kolem tisícovky vědeckých pojednání o účincích psychedelických látek. Zhruba 40 tisíc pacientů trpících schizofrenií, depresí, úzkostnými stavy či alkoholizmem,, se v té době léčilo psychedeliky. Probíhaly vědecké testy, zda je užívání halucinogenů škodlivé a nemůže-li vést k závislosti.

Koncem šedesátých let se psychedelika a zejména LSD dostala na seznam nebezpečných drog. Tvrdilo se, že tyto látky jsou odpovědné za sebevraždy, nevratná poškození mozku a kultovní vraždy. Proto byly postaveny mimo zákon v USA, v Kanadě i v evropských zemích. Jejich vědecký výzkum prakticky ustal. Dostat k němu povolení bylo téměř nemožné, nikdo ho nechtěl financovat a vědci nebyli ochotni riskovat pověst.

V devadesátých letech se situace začala měnit. V roce 1990 Rick Strassmen, psychiatr z univerzity v Albuquerque v Novém Mexiku, dostal povolení od americké vlády obnovit pokusy s psychedelickými látkami na dobrovolnících. V roce 1993 byl založen Heffterův výzkumný ústav financovaný ze soukromých zdrojů. Jeho cílem byl výzkum účinků a možností využití psychedelických látek k léčebným účelům. Zásadní změna přišla v roce 2006, kdy přímo na Hopkinsově univerzitě začaly pokusy s dobrovolníky a psilocybinem.

Jak drogy působí
Psilocybin obsažený v mexické houbě Psilocybe mexicana či jiných lysohlávkách je po chemické stránce velmi podobný serotoninu, tedy hormonu, který se podílí na regulaci rytmu spánku a ovlivňuje náladu člověka. Této vlastnosti psilocybinu lze využít v boji proti depresím a také při léčení obsedantně-kompulzivních poruch. Jsou to neurózy charakterizované obsedantními myšlenkami či představami nebo kompulzivními činy.

Při obsedantní poruše se postižený například neustále myje či uklízí nebo se opakovaně přesvědčuje, že zamkl nebo vypnul plyn. Psilocybin projevy obsedantně-kompulzivních poruch výrazně zmírňuje.

LSD je obsažen v alkaloidech z námelu. Jeho působení se datuje až do středověku, kdy chléb obsahoval často velké množství námelu, a tím se nyní vysvětlují četná středověká náboženská vidění.

Podobné účinky mají i další látky. Meskalin, který se získává z mexických kaktusů (peyotl) a DMT z amazonské ayahuasky, což je základní surovina nápoje indiánských šamanů.

Také extáze odstraňuje úzkostné stavy a budí pocity sounáležitosti. Problémy vznikají, když se kombinuje s alkoholem, nikotinem nebo dalšími drogami. Výsledky pokusů navíc jasně dokázaly, že časté užívání extáze poškozuje mentální schopnosti, zejména rychlost myšlení, reakce i schopnost uvažování. U těžkých pacientů například v závěrečném stadiu rakoviny může léčebný efekt, který pacientům odstraňuje úzkostné stavy a pomáhá jim vyrovnat se s nadcházející smrtí, převážit nebezpečí, které užívání extáze přináší.

V současné době se zdá nejreálnější využití LSD a psilocybinu k léčení krutých bolestí hlavy vyvolaných otékáním cév v mozku. Tyto bolesti jsou daleko ničivější než klasické migrény. Tvrdí se, že jsou dokonce horší než ledvinové kameny, které bývají pokládány za nejnesnesitelnější bolest.