Jdi na obsah Jdi na menu
 


LÉČIVÉ DROGY

9. 5. 2010


                           Léčivé drogy

Psychedelické látky mohou významně přispět k léčení chorob, s nimiž si zatím lékařská věda neumí poradit, nebo ke zmírnění následků některých léčebných terapií.

 
Léčivé drogy

Látky jako psilocybin, extáze, LSD či peyotl by měly v budoucnu léčit úzkostné stavy vyvolané například poslední fází rakoviny, závislosti na alkoholu a drogách, ale i posttraumatické stresy a obsedantně-kompulzivní poruchy. Psychedelické látky ovlivňují lidskou psychiku a způsobují kvalitativní změny vědomí. Zintenzivňují vjemy a někdy vyvolávají halucinace. Proto se jim dříve říkalo halucinogeny.

Pohled do minulosti

V šedesátých letech minulého století bylo napsáno kolem tisícovky vědeckých pojednání o účincích psychedelických látek. Zhruba 40 tisíc pacientů trpících schizofrenií, depresí, úzkostnými stavy či alkoholizmem,, se v té době léčilo psychedeliky. Probíhaly vědecké testy, zda je užívání halucinogenů škodlivé a nemůže-li vést k závislosti.

Koncem šedesátých let se psychedelika a zejména LSD dostala na seznam nebezpečných drog. Tvrdilo se, že tyto látky jsou odpovědné za sebevraždy, nevratná poškození mozku a kultovní vraždy. Proto byly postaveny mimo zákon v USA, v Kanadě i v evropských zemích. Jejich vědecký výzkum prakticky ustal. Dostat k němu povolení bylo téměř nemožné, nikdo ho nechtěl financovat a vědci nebyli ochotni riskovat pověst.

V devadesátých letech se situace začala měnit. V roce 1990 Rick Strassmen, psychiatr z univerzity v Albuquerque v Novém Mexiku, dostal povolení od americké vlády obnovit pokusy s psychedelickými látkami na dobrovolnících. V roce 1993 byl založen Heffterův výzkumný ústav financovaný ze soukromých zdrojů. Jeho cílem byl výzkum účinků a možností využití psychedelických látek k léčebným účelům. Zásadní změna přišla v roce 2006, kdy přímo na Hopkinsově univerzitě začaly pokusy s dobrovolníky a psilocybinem.

Jak drogy působí

Psilocybin obsažený v mexické houbě Psilocybe mexicana či jiných lysohlávkách je po chemické stránce velmi podobný serotoninu, tedy hormonu, který se podílí na regulaci rytmu spánku a ovlivňuje náladu člověka. Této vlastnosti psilocybinu lze využít v boji proti depresím a také při léčení obsedantně-kompulzivních poruch. Jsou to neurózy charakterizované obsedantními myšlenkami či představami nebo kompulzivními činy.

Při obsedantní poruše se postižený například neustále myje či uklízí nebo se opakovaně přesvědčuje, že zamkl nebo vypnul plyn. Psilocybin projevy obsedantně-kompulzivních poruch výrazně zmírňuje.

LSD je obsažen v alkaloidech z námelu. Jeho působení se datuje až do středověku, kdy chléb obsahoval často velké množství námelu, a tím se nyní vysvětlují četná středověká náboženská vidění.

Podobné účinky mají i další látky. Meskalin, který se získává z mexických kaktusů (peyotl) a DMT z amazonské ayahuasky, což je základní surovina nápoje indiánských šamanů.

Také extáze odstraňuje úzkostné stavy a budí pocity sounáležitosti. Problémy vznikají, když se kombinuje s alkoholem, nikotinem nebo dalšími drogami. Výsledky pokusů navíc jasně dokázaly, že časté užívání extáze poškozuje mentální schopnosti, zejména rychlost myšlení, reakce i schopnost uvažování. U těžkých pacientů například v závěrečném stadiu rakoviny může léčebný efekt, který pacientům odstraňuje úzkostné stavy a pomáhá jim vyrovnat se s nadcházející smrtí, převážit nebezpečí, které užívání extáze přináší.

V současné době se zdá nejreálnější využití LSD a psilocybinu k léčení krutých bolestí hlavy vyvolaných otékáním cév v mozku. Tyto bolesti jsou daleko ničivější než klasické migrény. Tvrdí se, že jsou dokonce horší než ledvinové kameny, které bývají pokládány za nejnesnesitelnější bolest.

Zatímco klasické prostředky proti bolesti v těchto případech většinou vůbec nezabírají, i malé množství LSD nebo psilocybinu přináší okamžitou úlevu a záchvaty bolesti se dostavují méně často. Je to dáno tím, že látka obsažená v LSD podobně jako námel stahuje krevní cévy.

Nápoj šamanů

Jde o ayahuasku, nápoj amazonských šamanů, jehož  psychedelické účinky jsou velmi silné. Od roku 1987 je ayahuaska legálně používána jako obřadní nápoj některými církvemi v Brazílii, z nichž největší je União do Vegetal. Tato církev kombinuje křesťanské prvky s přírodním domorodým náboženstvím a má asi 8000 členů. Výzkumy ukázaly, že členové této církve, kteří užívají pravidelně ayahuasku, nemají žádné škodlivé následky, naopak psychicky i fyzicky jsou zdravější než srovnatelný vzorek populace. Bylo prokázáno, že mají více receptorů neurotransmiteru serotoninu, což likviduje deprese a další psychické potíže.

Dodnes nikdo neví, proč pychedelické látky působí tak, jak působí, proč mění vnímání světa. Moderní metody sledování mozku ale umožnily zjistit, v kterých částech mozku tyto drogy působí. Psilocybin například působí hned v několika částech mozku najednou. Aktivuje prefrontální kortex, amygdalu a především talamus, což je útvar velikosti oříšku na spodku mozku, který je vstupní branou pro smyslové vnímání. Pod vlivem psychedelických látek je talamus zřejmě přetížen smyslovými vjemy, což vede k halucinacím a dalším projevům.

Psychedelické látky
LSD – zkratka vznikla z anglického názvu chemické substance lysergic acid diethylamid – diethylamidu kyseliny lysergové.  Tato látka je obsažena v alkaloidech v námelu. Má výrazné halucinogenní účinky, zostřuje vnímání barev, může vymizet hranice mezi já a okolní světem, člověk se vidí zvenku, tóny jsou někdy vnímány jako barvy nebo se zhmotňují, mění se vnímání času a podobně.
Peyotl – obsahuje meskalin a získává se z mexického kaktusu Lophophora williamsii.
Psilocybin – halucinogenní látka, kterou obsahuje především posvátná houba Aztéků Psilocybe mexicana i některé jiné druhy lysohlávek (Psilocybe), což je rod stopkovýtrusných hub. Vyvolává stav euforie a někdy fantaskní zkreslení skutečnosti.
Ayahuasca – (čti ajavaska), nápoj amazonských šamanů s omamnými a výrazně halucinogenními účinky.

Kouzelné houby

Byly známy odedávna například v jihoamerických civilizacích. Z tisíců různých známých druhů hub jsou halucinogenní asi dvě stovky. Ty lze rozdělit do třech kategorií.

Za prvé: houby obsahující psychoaktivní alkaloid psilocybin. Těch je asi 186 druhů, 76 se jich vyskytuje v Mexiku. Jde o posvátné houby Aztéků zejména Psilocybe mexicana, která navozuje halucinace, vede ke stavu euforie s fantaskním zkreslením skutečnosti. Jde o rod stopkovýtrusných hub (Psilocybe) s českým názvem lysohlávky.

Za druhé: houby obsahující různé alkaloidy jako například muscimol. Patří k nim muchomůrka červená (Amanita muscaria) nebo muchomůrka tygrovaná (Amanita pantherina). Muchomůrka červená se už v dávné historii používala k navození intoxikace v sibiřských oblastech. Muscimol se dnes využívá ke zkoumání funkcí mozku, protože dokáže část mozku vypnout.

Třetí skupina je nejmenší a obsahuje alkaloidy, z nichž lze vyrobit LSD.


Zdroj: 100+1  




 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář