Seznamka se žraloky

Publikováno: 27.7.2005. Autor: NG.com (připravila Alfa), Přečteno: 11230 ×.

Žraloci se nikde na světě netěší dobré pověsti. Záběry na jejich tlamy plné ostrých zubů stále více podtrhují atmosféru strachu, kterou vyvolává samotné jméno tohoto živočišného druhu. Pamětníci filmu Čelisti jistě vzpomenou i další knihy a filmy, které tyto mořské tvory označují lidožravou nálepkou.

Dali jsme dohromady několik zajímavých faktů, abychom nelichotivý portrét žraloků trochu dokreslili. (To ovšem neznamená, že při koupání dejme tomu u australského pobřeží podceníte riziko, zvlášť když vám krvácí ranka na noze a matračka vás zaveze daleko od pobřeží!)

• Kazdý rok je nahlášeno po celém světě mezi 50 až 70 útoky žraloků, z nichž končí tragicky cca 5 až 15 incidentů. Čísla za poslední roky rostou, ale nikoliv proto, že by byli žraloci více a více agresivní, ale spíše proto, že lidé na mořské pobřeží přicházejí ve větších a větších počtech a chovají se méně zodpovědně.
  
• Na světě rozlišujeme okolo 375 druhů žraloků, ale z nich je potenciálně člověku nebezpečný jen zhruba tucet druhů. Tři druhy jsou nejčastěji spojovány s většinou konfliktů s lidmi: žralok bílý, někdy též zvaný lidožravý (Carcharodon carcharias), žralok tygří (Galeocerdo cuiver) a žralok bělavý (Carcharhinus leucas).
  
• 
  Žralok tygří. Foto: Bill Curtsinger
  Když vezmeme fakt, že žraloci zabijí ročně dvacet lidí, jejich vlastní řady také

  

  řídnou lidskou rukou - mezi 20 až 100 miliony (!) žraloků zahyne každý rok kvůli rybářským aktivitám lidí. Data poskytlo floridské Museum of Natural History. Tato organizace odhaduje, že žraločí populace klesla za poslední roky o 30 až 50%.
  
• Žralok mako (Isurus oxyrinchus) je často označován za nejrychlejší žraločí druh na světě. Byla mu naměřena rychlost až 32 km/h, ale pravděpodobně může plavat ještě rychleji. Žraloci mako plavou nerjychleji, když honí kořist kupříkladu v podobě mladého tuňáka.
  
• Největší žraločí druh je žralok obrovský (Rhincodon typus), který dorůstá až do délky 20 metrů. Tito jemní obři se živí převážně drobným planktonem.
  
• Naopak nejmenšího žraločka potkáme v hloubkách - je jím světloun Perryho (Etmopterus perryi). Žije v Karibiku a měří jen okolo 20 cm.
  
• Žraloci jsou čaxto znázorňováni jako nenasytné stroje na konzumaci potravy. Ale protože jsou žraloci chladnokrevní, obvykle denně sežerou méně než 2% hmotnosti svého těla, což je ostatně o něco méně než u lidí.
  
• Lidé se stále snaží dozvědět se o žralocích něco více. V rámci takových výzkumů například měří, jakou vzdálenost jsou schopna jednotlivá zvířata urazit. Zralok modravý (Prionace glauca) uplave trasu mezi 2200 až 3145 kilometry. Jeden žraločí rekordman putoval z New Yorku až do Brazílie, což činilo přibližně? 6919 km.
  
  
  Šperky ze žraločích zubů visí na žraločí čelisti. Tak se nejlépe prodají. Foto: Clarita Berger/NG Image Collection
• Některé druhy žraloků musí neustále plavat, aby se jim dostal do těla kyslík z okolo proudící vody. Jiné druhy mohou zůstat chvíli nehybní.
  
• Žraloci nikdy nespí. Aby si odpočinuli, střídají období aktivity s chvilkami klidu a odpočinku.
  
• Žraloci patří mezi nejstarší obyvatele naší planety. Fosilie žraloků ukazují, že předkové dnešních žraločích druhů obývali Zemi už před 400 miliony lety. Při srovnávání fosilií se ukazuje, že žraloci se za tu dobu příliš nezměnili.
  
• Žraloci dokáží nahradit ztracený zub velmi rychle, řádově do 20 hodin. Mají k dispozici tisíce zubů během celého svého života. Žraločí zuby patří mezi ceněné, ale nikoliv vzácné fosílie. (Žraločí kostra se díky svému chrupavčitému složení velmi rychle rozkládá.)
  
• Žraloci se rozmnožují jen vzácně, a jejich námluvy byly pozorovány jen zřídkakdy. Některé druhy kladou vejce, zatímco jiné rodí živá mláďata. Žraloci se o svá novorozená mláďata příliš nestarají, rodí se jako zmenšeniny dospělých žraloků a musí se o sebe postarat sami.
  
• Dva žraločí druhy mohou přežít delší dobu ve sladké vodě: žralok býčí (bělavý) a žralok šípozubý (Glyphis glyphis). Například byl viděn žralok býčí 2800 km proti proudu řeky Missisipi, či dokáže urazit 3480 km po Amazonce. Ale žádný z druhů žraloků nežije ve sladké vodě, která by nebyla spojena s mořem.
  
• Nejčastější příčina umrtí žraloka je v současné době "finning" - rybáři zabíjí žraloka jen kvůli tomu, že mu vezmou ploutev. Ta se dá v USA prodat za 400 dolarů za kilogram. Číňané připravují ze žraločích ploutví polévku yu chi, kterou najdete dodnes v menu mnoha asijských restaurací (včetně Disneylandu v Hong Kongu).
  
  
  Repelent na žraloky. Dříve se věřilo (a někdo věří dodnes), že podobný amulet odpuzuje žraloky. Foto: Jim Webb/NG Image Collection
• Žraloci jsou predátoři, a tak kralují špičce mořského potravinového řetězce. Žijí dlouho, mají málo přirozených nepřátel, a tak pohlavně dospívají až v 12 či 20 letech. Ale jak jsme již uvedli, nerozmožují se příliš často, takže když je žraločí populace ohrožena vybíjením, je těžké znovu zvýšit počet jedinců.
  Žraloci nemají v těle kosti, nýbrž chrupavky podobné těm v lidském nose či ušních boltcích. Chrupavky jsou lehčí než kosti, a tak se žralokům lépe plave, a ve slané vodě se mohou často jen vznášet, aniž by namáhavě plavali.
  
• Mnoho z pověsti žraloků-lidožravců mají na svědomí média. Například léto 2001 bylo proslulé konflikty se žraloky, dokonce na obálce časopisu Time bylo nazváno Léto žraloků, jelikož došlo k 76 útokům (z toho 5 smrtelným) na světě. Jenže v roce 2000 došlo k 85 útokům a 12 smrtelným, a to nebylo tolik medializováno.
  
• Před třiceti lety rozvířil klidné vody filmový trhák Čelisti režiséra Stevena Spielberga. Film vydělal 130 milionů dolarů jen ve Spojených státech, ale také potvrdil pověst žraloků jako zabijáků.